Ad Infinitum

Kateřina Přidalová
Rozhovor s multižánrovou umělkyní Květou Pacovskou o knihách, ilustraci a výstavě, kterou má nyní v Brně v rámci 25. Bienále grafického designu 2012. Rozhovor byl publikován v bienálových novinách (s. 18, Moravská galerie Brno, 2012).

V rámci letošního 25. Bienále grafického designu Brno budete mít monografickou výstavu. Co pro vás tato výstava v Brně znamená?

Bienále grafického designu Brno je významné mezinárodní setkání s dlouholetou tradicí a těší mě moc, že jsem byla tento rok pozvána, abych zde představila svoji tvorbu.

Na počátku 90. let jste měla v Moravské galerii výstavu Papír plechy hry a řeči. Co jste tehdy vystavila a na co všechno se můžou návštěvníci těšit nyní?

V devadesátých letech výstava zahrnovala moji knižní tvorbu a papírové a plechové objekty. Diváci se mohou těšit na soustavné a další představení mojí tvorby.

Jste výtvarně mnohostrannou osobností, pohybujete se napříč médii od malby, přes sochy, objekty, koncepty až k autorským knihám a grafickému designu. Která poloha je vám nejbližší?

Všechny tyto práce dělám průběžně celý svůj život a sama neupřednostňuji některé z těchto odvětví. Někdy se věnuji více knize. Hlavně, když hoří termín. Potom se zase s radostí věnuji sochám a malbě, oboru který jsem studovala u pana profesora Emila Filly.

Většina vašich autorských knih vyšla především v zahraničí. Co je pro vás při tvorbě autorských knih klíčové a jak jste se k nim dostala?

Knihy miluji od malička, a když byly moje děti malé, vytvářeli jsme společně malé, velké, strakaté a všelijaké knížky a radovali jsme se z výsledků společně. Teď vytvářím knížky pro děti na celém světě cíleně, protože to považuji za oblast nesmírně důležitou, která vkládá do malého človíčka hodnoty které ho ovlivní na celý život. Tyto knížky byly publikované na celém světě asi v devatenácti jazycích.

Značnou část své knižní tvorby věnujete dětem a spousta českých čtenářů vás zná jako ilustrátorku dětských knih, které u nás před revolucí vycházely v Albatrosu. Vaše obrázky pro děti jsou imaginativní a v rámci tehdejší produkce velmi nekonvenční a nezaměnitelné. Své dvouleté dceři jsem před nedávnem četla knihu Jiřího Kahouna Ze zahrádky do zahrádky, kterou jste ilustrovala. Měla velký úspěch a sama jsem byla překvapená jak některé vaše zvířecí charaktery dcera s přehledem identifikovala, ačkoli mně se zdály složité. To jen potvrzuje, že dětem rozumíte. Co vás přivedlo k dětskému čtenáři?

Povídání Jiřího Kahouna je velice pěkné a obrázky do jeho knížky jsem dělala moc ráda. Snažila jsem se předat malému čtenáři hodnoty, které mají šanci přetrvat.

Vytvořila jste však pro děti i řadu autorských knih, které u nás bohužel nikdy nevyšly. Nyní máme jedinečnou možnost je na výstavě v Moravské galerii vidět. Můžete některé z nich přiblížit?

Jedna z mých posledních knížek, se kterou se účastním letošního Bienále je obrázková autorská publikace Couleurs du jour, něco jako hledání barvy pro každý den. Vytvořila jsem ji ve formě akordeonu, a když ji celou rozložíme měří asi 10 metrů. Skládá se z 168 celostránkových obrázků, někdy různě prořezaných abychom uviděli barvu další stránky. Je to takový malý papírový objekt. Byla publikovaná v Paříži v nakladatelství Les Grandes Personnes.

Experimentujete s prostorem, rytmem, průhledy a knihy komponujete jako interaktivní objekty. Máte nějaké vzory, osobnosti, jejichž přístupy jsou vám blízké? Kde hledáte inspiraci?

Inspiraci? Když nevím kudy kam, zajdu do galerie a prohlížím si staré a nové umění. Potom při cestě domů mě inspiruje kamínek u cesty nebo ústřižek papíru na mém stole.

Není možné přehlédnout význam, který přisuzujete barvám. Jedna z vašich autorských knih pro děti je dokonce celá o barvách. Co pro vás barva jako vyjadřovací prostředek znamená, a které barvy máte oblíbené a proč?

Barva hraje v celém našem životě nesmírně velkou roli. Ovlivňuje celé naše vnímání, vytváří atmosféru prostoru a je hlavně emocionálním sdělením. Úplně jinak se cítíme, když se pohybujeme v modré nebo v jasně červené místnosti. To samé se odehrává v knize. Všechny barvy jsou moc krásné. Záleží jenom jak a v jakém množství je použijete. Knih o barvách jsem udělala několik. Mimo Couleurs du jour to byla kniha Grün, Rot, Alle, která vyšla ve Francii s titulem Couleurs, Couleurs a je o hledání barev pro domek malé paní Šnekové. Všechny barvy jsou moc krásné. Záleží jenom jak a v jakém množství je použijete.

Jak složitá je cesta od nápadu k polygrafickému zpracování takové knihy?

Je to dlouhá cesta kde se také spoléháte na kvalitní spolupráci tiskařů a všech, kteří se na knížce podílejí.

V jednom z vašich rozhovorů hovoříte o knize jako o první galerii pro obraz a slovo, kterou dítě navštíví a kladete velký důraz vedle optického i na fyzické vnímání knihy. Není vám líto, že tyto vaše knihy – objekty, určené pro všechny smysly můžeme na výstavě sledovat jen přes vitrínu?

Není. Výstava je určitý druh prezentace. Když potom takovou knížku vlastníte, můžete se z ní těšit úplně zblízka a potom z dálky a umístit ji někde ve vašem vlastním prostoru.

Je možné, že se tyto vaše knihy dočkají vydání i u nás? Dnes by třeba nemusel být problém najít nakladatele. Neuvažovala jste o tom?

Určitě by neměl být. Zatím jsem o tom neuvažovala.

Jak vnímáte rozdíl mezi ilustrací cizího textu a autorskou knihou. Jak přistupujete k těmto rozdílným zadáním?

V autorské knize odpovídáte téměř za všechno. Určujete formát, počet stran vytváříte obrázky, typ vazby, píšete text a určíte také, jak bude celá knížka vypadat. Samozřejmě po dohodě s vydavatelem. Při ilustrování cizího textu, nebo klasického textu se snažím zachovat atmosféru psaného slova, nikdy doslovně neilustruji text, ale hledám v knize novou dimenzi, nový rozměr pro svoje vyjádření.

Navrhla jste i řadu plakátů, které mají jedinečný kaligrafický rukopis, především pak plakáty k vašim výstavám či knihám. Jaký význam přikládáte tomuto médiu?

Až na několik vyjímek vytvářím plakáty exkluzivně pro svoje výstavy a knížky a moc mě to baví.

Na posledním 24. Bienále, zaměřeném mimo jiné i na plakát jste získala zvláštní uznání mezinárodní poroty za plakáty, které jste tehdy v soutěžní sekci vystavila. Na výstavě jsme mohli vidět dvě roviny přístupů. Vedle artefaktů, které svůj výraz získávají díky vývoji nových médií jsme mohli sledovat práce, které naopak preferují manuální přístup za použití minima výrazových prostředků. Na výstavě byla zajímavá konfrontace vaší práce s produkcí mladé generace designérů. A musím říct, že jsem byla překvapená jak je váš minimalistický grafický přístup v podstatě nadčasový. Co vás při tvorbě inspiruje? Sledujete současné trendy? A jak vnímáte možnosti, které nabízí digitální technologie?

V podstatě jsem tradiční a ovlivněná výtvarným děním dvacátých let, dobou ve které jsem vyrůstala. Nebráním se žádným novým možnostem, ale klíčový je pro mě minimalistický grafický výraz, ve kterém platí zákony výtvarného umění.

Čemu se nyní věnujete a jaké máte plány?

Bude to v září výstava v Oblastní galerii v Liberci, kterou jsem loni nemohla uskutečnit a vydání a prezentace mojí nové knihy která vychází v Paříži.

O jakou knihu se jedná?

Knížka má název Mad Tea Party a je pozváním pro malé a velké čtenáře. Namalovala jsem na stránky knihy všechny účastníky, které jsem na toto setkání pozvala. Francouzky vyjde s titulem L´invitation.

Přidat komentář


jméno:

e-mail:

text: