Design for good(s)

Kateřina Přidalová
Zajímavé, jakou blízkost má anglický výraz good (dobro) ke slovu goods (zboží). Pokud si pojmy zařadíme do kontextu designu, oba významy jsou správné. Je to jen otázka priorit. Článek, který vyšel v časopise A2, 13/2013 je o soutěži Mladý obal, seniorech a sociokulturní zodpovědnosti designu.

Poslední květnový pátek byly v pražském kině Bio Oko vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže Mladý obal, kterou v roce 1996 iniciovala společnost Model Obaly. Od roku 2009 ji pořádá nezisková organizace Czechdesign. Soutěž je zameřená na designéry do 30 let a práce se hodnotí v kategoriích střední a vysoké školy. Designéři měli za úkol navrhnout papírový obal pro seniory. Hlavní cenu si odnesl slovenský student Matúš Mittas, který navrhl obal na mléko s inovativním uzávěrem, který usnadňuje manipulaci lidem s pohybovými potížemi. Porota ocenila jednoduchost, funkčnost a pokoru s jakou autor vyřešil zdánlivě banální problém u předmětu každodenní potřeby. Mezi dalšími oceněnými pracemi jsou např. schránka na zvířecí ostatky, obal na viagru, dávkovač na léky ve formě náhrdelníku nebo jednoduchý koncept krabičky na odkládání klíčů, který zabraňuje uživateli opakovaně hledat klíče.

Z hlediska různých designérských akcí je Mladý obal poměrně okrajovou událostí, kterou navíc letos obeslalo ještě méně účastníků než v letech minulých. Téma stárnutí zřejmě není tak atraktivní jako předešlá zadání (např. obal na čaj, obal na sladkosti, obal na národní produkt apod.). Právě proto stojí letošní ročník soutěže za pozornost.

Organizátoři se snažili otevřít otázky zodpovědnosti designérů ve vztahu k cílové skupině, se kterou se v produkci designu běžně nepočítá. Iniciace podobných témat mezi studenty může navíc společensky pozitivním způsobem ovlivnit myšlení nové generace designérů. Škoda jen, že soutěž pravidelně obesílají především školy z regionů, zatímco ty pražské a brněnské se do klání nehrnou.

Diskuse o sociálně opomíjených skupinách v současnosti rezonují napříč mediální sférou. Oblast designu je však u nás spíše uzavřeným světem stojícím mnohdy mimo aktuální kulturněpolitické dění. Zkuste se zeptat některého designéra co si od své kariéry slibuje. Podle toho jak sleduji oborovou diskusi ve virtuálních a tištěných médiích, jen málo naši designéři věří, že mohou svým konáním ovlivnit více než jen výslednou formu. Důvodů může být samozřejmě několik.

V jednom z rozhovorů pro A2 (viz A2 č...) jsem naznačila etymologické problémy spojené s výrazem design a jeho implementací do našeho kulturního kontextu. Zatímco v anglosaském světě je design jak podstané jméno, tak sloveso naznačující proces a aktivitu, u nás se pod pojmem design chápou především produkty a jejich autoři, což může celou problematiku zjednoduššovat. V západním diskurzu se o designu uvažuje jako o interdisciplinární aktivitě, která má moc řešit problémy nejrůznější povahy. S ohledem na globální krizi neoliberálního systému se na západě stále častěji volá po sociální, ekonomické a ekologické zodpovědnosti, která se netýká jenom sféry designu. Vlivem neudržitelnosti komerční nadprodukce diskuse v designu tenduje směrem od estetiky k etice designu, k lokálnímu a trvale udržitelnému vývoji v oblasti služeb i výrobků. Společným jmenovatelem zodpovědného designu, který v současnosti zahrnuje celou řadu aktivit (např. design for good, universal design, design as a social change, sustainable design, eqaul design, accesible design, community design, human-centered design atd...) jsou konkrétní potřeby uživatelů a cílových skupin.

V tomto pojetí je design mocný strategický nástroj s velkým sociokulturním dosahem. V naší kultuře však zatím využíváme jen jednu hemisféru oblasti, která má mnohem větší potenciál. Na akcích typu Designblok, Czech Grand Design, Designsupermarket, Bienále grafického designu, Designem k prosperitě apod. se obvykle zohledňují estetické a komerční hodnoty designu spojené s potřebami tvůrců a jejich klientů. Potřeby uživatele nejsou v českém designérském diskurzu zatím v centru zájmu.

Mladý obal se letos vezl na vlně tzv. Equal designu (univerzální design přístupný široké cílové skupině). Dlouhodobá koncepce podpory této problematiky je v současnosti jednou z priorit Czechdesignu, který navazuje na cíle státem zřizovaného a zrušeného Design centra České republiky. Díky za to, že se o trendu zodpovědného designu začíná uvažovat i u nás. Nezbývá než doufat, že se k Czechdesignu připojí i další intervence, které namotivují naši početnou designérskou komunitu opustit slonovinovou věž.

Přidat komentář


jméno:

e-mail:

text: